pralesnička strašná
Phyllobates terribilis
|
Třída |
obojživelníci |
|
Řád |
žáby |
|
Čeleď |
pralesničkovití |
|
Velikost |
délka těla 4 – 5,5 cm, hmotnost 4 – 6 g |
|
Potrava v přírodě |
drobní bezobratlí |
|
Rozmnožování |
klade 10 – 20 vajíček, doba inkubace 14 dní |
|
Biotop |
tropický deštný les |
Zajímavost
Typické je zlatožluté základní zbarvení těla beze skvrn. Pohlavní dimorfismus je lehce patrný – samečci bývají vždy menší než samice.
Patří mezi tzv. šípové žáby, jed těchto žab využívají jihoameričtí indiáni k přípravě jedových šipek. Pralesničky mohou mít v sobě až 1 miligram jedu, což stačí k usmrcení 15 lidí, 10 000 myší nebo dvou slonů. Jed je alkaloidní batrachotoxin, napadá sodíkové kanály buněk, zabraňuje přenášení nervových impulzů a zanechává svaly v neaktivním stavu smrštění, což může vést k zástavě srdce nebo fibrilaci – chaotickému stahování srdečních síní.
Jed pralesniček souvisí s potravou, kterou konzumují. V kolumbijské džungli žerou jedovaté mravence, což posiluje toxičnost jejich jedu. V zajetí chované pralesničky dostávají k jídlu většinou nejedovatý hmyz, jako jsou octomilky a jejich jed bývá velmi slabý.
Jed žáby vylučují kůží na povrch těla a sekret navíc silně páchne, což má predátory předem odradit. Sekret slouží i jako ochrana před mikroorganismy – chrání pralesničky před plísňovými, bakteriálními a parazitickými onemocněními.
V přírodě obvykle žijí ve skupinkách 4 – 7 jedinců. Jsou starostlivými rodiči, vajíčka samička klade na zem pod listí a po vylíhnutí v pulce je na zádech snáší do úžlabí listů bromélií, kde se hromadí voda. V broméliích se pulci živí larvami komárů, vodními řasami nebo je samička dokrmuje neoplozenými vajíčky. Vývoj pulce v mladou žabku pak trvá okolo 55 dní. Po proměně matka žába přivádí malé žabičky ke své rodné skupině.
Ohrožení
Tento druh pralesničky je kvůli svému komplikovanému způsobu života velmi náchylný k vyhynutí. V současnosti patří mezi ohrožené živočichy.
