Těžko někdo může popírat, že většina zoologických zahrad původně vznikla hlavně za účelem lidského pobavení. Lidé dříve zoologické zahrady vnímali převážně jako místa, kde mohou zblízka na vlastní oči vidět exotická zvířata známá z knih, televize či vyprávění. Zoologické zahrady se snažily nashromáždit co nejvíce zvířat, na která ale často nebyly potřebné prostory ani znalosti jejich chovu. První zoologické zahrady na světě vznikaly v druhé polovině 18. století a je tomu něco málo přes sto let, kdy vznikla první v České republice (Zoo Liberec). Od této doby se ale společnost vyvinula a stejně tak se změnil i smysl a poslání zoologických zahrad, kterým se od té doby začíná říkat moderní. V dnešní době jsou moderní zoologické zahrady ochranářskými institucemi a novodobými archami. Stává se tomu tak přesně v době, kdy mnoho druhů zvířat umírá přímo pod našima rukama. Toto nebývale rychlé a postupné vymírání druhů stále více ukazuje, jak jsou tyto moderní instituce důležité.
Moderní zoologické zahrady jsou ve většině případů (nebo o to usilují) součástí nadnárodních organizací a asociací. Těmito stěžejními organizacemi jsou například Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), jichž obou je Zoo Ústí nad Labem součástí a které se řídí jednotnou chovatelskou a ochranářskou strategií moderních zoologických zahrad. Filozofií těchto institucí je nejen ochrana druhů zvířat mimo areál jejich přirozeného výskytu, tzn. ex situ, a to hlavně prostřednictvím jejich koordinovaného chovu, ale zejména in situ, tedy v místě přirozeného výskytu ohrožených druhů.
Ochrana ex situ je v zoo realizována převážně pomocí tzv. Evropských chovných programů (EEP). Jedná se o nejvyšší úroveň ochrany pro řízený chov v lidské péči, které se týkají vybraných ohrožených druhů zvířat. První evropské chovné programy vznikly již v roce 1985 a účast na nich byla dobrovolná. V současné době je podmínkou členů EAZA zapojení do mezinárodních chovných programů, což znamená také dodržování určitých pravidel. Výhodou je spolupráce mezi všemi chovateli v rámci EAZA, přehled o všech zvířatech chovaných v zoo, které jsou členy EAZA, dále získávání zvířat bezúplatně, a to deponováním (= zapůjčení) nebo darem, komplexní spolupráce při ochraně druhu, získávání dalších zkušeností. Jednotlivé chovné programy vede vždy koordinátor, který shromažďuje údaje o všech zvířatech v jednotlivých institucích, posuzuje podmínky nových žadatelů o chov konkrétního druhu. V případě narození mláďat rozhoduje o jejich přidělení do jednotlivých zoo, stejně tak v případě úhynu doporučuje zoo geneticky nejvhodnějšího jedince. Rozhodnutí koordinátora každá členská zoo respektuje, i když to není povinností. Ústecká zoo v současné době participuje v 35 chovných programech a díky tomu chová druhy, které by si v dřívějších letech nemohla dovolit. Střední úrovní ex situ ochrany je ESB (Evropská plemenná kniha), nižší úrovní je monitoring. Ochraně druhů, širšímu přehledu a získávání podkladů se v EAZA věnují Poradní skupiny pro taxon (TAG). Více o ochraně ex situ v Zoo Ústí nad Labem zde).
Ochrana in situ je jednoduše řečeno působení moderní zoologické zahrady v ochraně zvířat a přírody za svými branami. Existuje několik možností, jak tuto myšlenku realizují. Například se stávají silnými partnery mnoha projektů na ochranu zvířat, které finančně i jinak podporují, vysílají vlastní zaměstnance (experty) do těchto projektů, nebo řídí projekty vlastní. Zoo Ústí nad Labem je hlavním partnerem 3 renomovaných ochranářských projektů a to Projekt Pesisir Balikpapan, Education4Conservation a The Kukang Rescue Program, které jsou podporovány převážně pomocí projektu 2 Kč ze vstupného. Zoo se tak zapojují do ochrany zvířat v jejich přirozeném prostředí a symbolicky jim vrací tímto způsobem to, že mohou zástupce jejich druhu chovat ve svém zařízení. Více o ochraně in situ v Zoo Ústí nad Labem zde).
Tím to ale nekončí. Neméně důležitým příspěvkem v ochraně zvířat a přírody jsou další tři aktivity moderních zoologických zahrad. Mnoho odchovaných mláďat ze zoo je navraceno zpět do volné přírody, kde posilují oslabené nebo vyhubené populace tzv. repatriační programy. Přestože nejznámější jsou charismatická zvířata jako tygři, sloni nebo gorily, tak zoo chovají a zachraňují také mnoho méně atraktivních zvířat, které jsou stejně nebo ještě více ohroženi. Díky moderním zoologickým zahradám bylo zabráněno vyhynutí hned několika druhů zvířat, kdy můžeme uvést například orlosupa bradatého, lvíčka zlatého, koně Převalského, přímorožce šavlorohého, kondora kalifornského, a mnoho dalších. Zoo Ústí nad Labem se zapojila do programu repatriace sovy pálené do volné přírody. V moderních zoologických zahradách je ale také spoustu vědců, kteří se usilovně zapojují do výzkumů rozšiřující poznatky o daném druhu. Tyto znalosti dále napomáhají jak ke zlepšení chovu zvířat v lidské péči, tak k nastavení ochranářských priorit (více o výzkumu v Zoo Ústí nad Labem zde). Neméně důležité je, aby moderní zoologické zahrady byly centry vzdělání široké veřejnosti o přírodě, zvířatech a jejich ochraně. Zoo sdružené do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií navštíví každoročně více než 700 miliónů návštěvníků, což je ohromné číslo světové populace. Právě u těchto milionů lidí moderní zoologické zahrady budují respekt a lásku ke všem živým tvorům, se kterými sdílíme jednu planetu (více o vzdělávání v Zoo Ústí nad Labem zde).
Většina zaměstnanců moderních zoologických zahrad by si přála, aby zoo nemusely existovat. Bohužel to by bylo reálné pouze v případě, že by na světě neexistovala současná globální krize vymírání druhů, která je největší od dob dinosaurů. Příroda mizí pod rukama více jak 8 miliardové populace lidí, která se stále rychleji rozrůstá. Ano, zoologické zahrady by doopravdy nemusely existovat, ale to pouze v případě, že by v přírodě divoké populace ohrožených zvířat doopravdy prosperovaly a nejen přežívaly. Bohužel, toto je v současném světě opravdu utopické přání. Je čas nejen umět rozeznat moderní zoologické zahrady, ale také je podpořit v jejich boji proti vymírání druhů.