drápatka vodní
Xenopus laevis
|
Třída |
obojživelníci |
|
Řád |
žáby |
|
Čeleď |
pipovití |
|
Velikost |
6 – 16 cm |
|
Potrava v přírodě |
bezobratlí, menší rybky a obojživelníci |
|
Rozmnožování |
klade 500 – 2000 vajíček |
|
Biotop |
tůně, močály a řeky subsaharské Afriky |
Zajímavost
Na bocích těla mají speciální smyslový orgán, který je schopný rozeznávat vibrace ve vodě. To umožňuje drápatce objevit kořist nebo nepřítele i v kalné vodě. Tato žába žije pouze ve vodě. Je to jedna z nejčastěji chovaných žab u nás. Z drobných vajíček se líhnou pulci druhý až třetí den po nakladení. Metamorfují za 5 – 6 týdnů a pohlavně dospívají ještě před dosažením jednoho roku stáří.
Samečci jsou asi o třetinu menší než samičky. Na třech vnitřních prstech zadních končetin má tmavé zahnuté drápy, podle kterých získala své jméno. Při lovu může využít své drápky, kterými kořist roztrhá. Stojí za pozornost také fakt, že drápatka si dokáže poradit s kořistí velkou téměř jako ona sama. Na malých předních končetinách nejsou plovací blány.
V 1. polovině 20. století byly tyto žáby používány místo těhotenských testů – pokud se do jejich těla vstříkla moč těhotné ženy, drápatky začaly během několika málo hodin klást vajíčka.
Ohrožení
Drápatky nepatří k ohroženým druhům, spíše naopak. Na některých místech je dokonce jejich chov zakázán.