pralesnička pruhovaná
Phyllobates vittatus
| Třída | obojživelníci |
| Řád | žáby |
| Čeleď | pralesničkovití |
| Velikost | délka těla 22,5 – 31 cm, hmotnost 1 – 2 g |
| Potrava v přírodě | drobní bezobratlí |
| Rozmnožování | klade 7 – 25 vajíček, doba inkubace 14 dní |
| Biotop | tropický deštný les |
Zajímavost
Pralesnička pruhovaná má černý hřbet se dvěma žlutými nebo oranžovými pruhy, které probíhají paralelně od čenichu až po oblast pánve. Samečci jsou menší a štíhlejší než samičky. Špičky prstů předních i zadních končetin u obou pohlaví jsou rozšířené v přísavné terčíky, umožňující šplhání.
Patří mezi tzv. šípové žáby, jed těchto žab využívají jihoameričtí indiáni k přípravě jedových šipek. Pralesničky mohou mít v sobě až 1 miligram jedu, což stačí k usmrcení 15 lidí, 10 000 myší nebo dvou slonů. Jed je alkaloidní batrachotoxin, napadá sodíkové kanály buněk, zabraňuje přenášení nervových impulzů a zanechává svaly v neaktivním stavu smrštění, což může vést k zástavě srdce nebo fibrilaci – chaotickému stahování srdečních síní.
Jed pralesniček souvisí s potravou, kterou konzumují. V kolumbijské džungli žerou jedovaté mravence, což posiluje toxičnost jejich jedu. V zajetí chované pralesničky dostávají k jídlu většinou nejedovatý hmyz, jako jsou octomilky a jejich jed bývá velmi slabý.
Jed žáby vylučují kůží na povrch těla a sekret navíc silně páchne, což má predátory předem odradit. Sekret slouží i jako ochrana před mikroorganismy – chrání pralesničky před plísňovými, bakteriálními a parazitickými onemocněními.
Před pářením samice následuje samce, pak naklade na listy vajíčka a samec je oplodní. Před vysazením do vody je samec nosí asi dva dny na hřbetě.
Ohrožení
Tento druh pralesničky je kvůli svému komplikovanému způsobu života velmi náchylný k vyhynutí. V současnosti patří mezi ohrožené živočichy.
