Poslední dva měsíce byly především ve znamení vzdělávání a výzkumu. Rozrostl se tým našich učitelů. A zatímco dál probíhá velké sčítání populace kahau nosatých, zapojili jsme se i do inventarizace flóry mangrovů na území plánovaného nového hlavního města. Koncept zeleného hlavního města má stále vážné slabiny.
Zatímco se například počítá s uzavřením hnědouhelných dolů, těžba uhlí zatím spíše nabírá na obrátkách. Místní vláda toleruje i řadu přestupků v sousední průmyslové zóně Kariangau, ať už jde o nedůsledné povolení výstavby slévárny na niklovou rudu nebo o přehlížení spekulací s pozemky, vypalování lesa a ilegální těžbu dřeva. Alespoň v jednom případě, na řece Wain, se však přeci jen podařilo přimět vládu k zásahu proti ilegální výstavbě.
1. Inventarizace flóry mangrovů odhalila výskyt ohroženého druku stromu
Inventarizace rozmanitosti fóry v mangrovech na území budoucího hlavního města představuje iniciativu indonéského národního ústavu pro výzkum a inovace (Badan Riset dan Inovasi Nasional, BRIN). V doprovodu našeho týmu sbírali botanikové z BRINS po 10 dnů herbářové položky a vzorky DNA vyšších rostlin i velkých řas.
Mangrovy jsou oproti jiným typům tropického lesa druhově chudé. V předchozích letech jsme v mangrovech v Balikpapanském zálivu zaznamenali 38 druhů vyšších rostlin, což je pro tento typ ekosystému velmi vysoké číslo. Stále však nalézáme další druhy. Tentokrát jde o malý strom Camptostemon philippinense, který se nám zatím podařilo najít v jediném exempláři. V Červené knize IUCN je tento strom klasifikován jako ohrožený druh s populaci posledních asi 1200 dospělých plodících jedinců. Balikpapanský záliv představuje západní limit rozšíření toto druhu, endemického pro centrální Indonésii a Filipíny.
2. Už víme, kdo zničil 20 hektarů mangrovů na řece Wain
Vzhledem k velké rozloze Balikpapanském zálivu není možné pravidelně monitorovat každý jeho kout. Tak se stalo, že jsme kácení mangrovů na řece Wain v jihovýchodní části zálivu odhalili teprve poté, co už byla zničena velká plocha asi 20 hektarů. Případ jsme nakonec odhalili díky informacím od spřátelené nevládní organizaci ProNatura z ledna 2022 a díky následné analýze satelitních snímků doktorandským studentem Tadeášem Toulcem. Odhalení pachatele, který za zničení lesa zodpovídá, stejně jako i jeho pohnutek, však trvalo několik měsíců.
V březnu jsme zničení mangrovu nahlásili zastupitelstvu města Balikpapanu. Teprve nyní však místní úřady potvrdili, že pachatelem je společnost PT. Edika Agung Mandiri (PT. EAM). Místní vláda korporaci povolala a už třikrát ji vyzvala, aby podala vysvětlení. PT EAM ale nezareagovala ani jednou. Vláda proto v místě vykáceného mangrovu instalovala tabuli se zákazem jakékoli činnosti, dokud korporace nepodá vysvětlení. Na místě
tak nyní neprobíhá žádná výstavba.
O konkrétních důvodech vykácení mangrovu na řece Wain tak zatím do jisté míry spekulujeme. Ze sociálních médií jiného vládního úřadu, který zodpovídá za vyhledávání investorů přidělování povolení k podnikání (Dinas Penanaman Modal dan Perizinan Terpadu Kota Balikpapan, DPMPT) má PT. EAM v plánu na místě vybudovat kanceláře, sklady a zkušebny pro zatím blíže nespecifikovaný průmysl.
3. Vláda povolila pokračování výstavby továrny na zpracování niklu
Na konci roku 2021 zničila společnost PT. Mitra Murni Perkasa (PT. MMP) rozlehlé území pobřežních lesů v centrální části Balikpapanského zálivu za účelem vybudování továrny na zpracování niklu. Vláda této společnosti udělila za odlesněné území bez patřičných povolení sankci, která zahrnuje povinnost obnovit 14,4 hektarů mangrovu. O účinnosti této sankce ale máme velké pochybnosti, jak dokládají předchozí snahy různých korporací o obnovu mangrovů sázením nevhodných sazenic na nevhodných místech. Snažíme se upozornit úřady na to, že podobné formální sankce mohou povzbudit další společnosti k dalšímu ilegálnímu odlesňování. Prozatím hledáme jinou cestu, jak bychom mohli proti společnosti PT. MMP zasáhnout.
4. Přibývá spekulací s pozemky v průmyslové zóně Kariangau
Průmyslová zóna Kariangau (KIK) představuje velkou hrozbu pro celý Balikpapanský záliv od roku 2012, kdy došlo k jejímu rozšíření na sever do oblasti lesa s vysokou ochranářskou hodnotou. Vidina průmyslové výstavby je totiž magnetem pro mafii pozemkových spekulantů. Ti nyní operují na dvou různých místech zalesněné oblasti. Vybudovali zde malou usedlost s dřevěnou chatkou a přístavem a začali s kácením lesa v jejím
širokém okolí. Nešlo však jen o kácení, neboť satelit NASA na tomto pozemku zaznamenal i jeden požár. Teprve v srpnu bylo ničení lesa přerušeno, údajně proto, že doěly peníze na výplaty nájemných sil. Se spekulacemi s pozemky by mnoho souviset i vybudovaní nové ilegální cesty, která se odvětvuje z kontroverzní rozestavěné silnice k mostu na ostrov Balang. Přesný účel výstavby cesty ale zatím neznáme, doposud ji totiž nikdo nevyužívá.
5. Na území budoucího hlavního města se urychluje těžba uhlí
Nové hlavní město Indonésie, které má zasahovat až k Balikpapanskému zálivu, má být vybudováno podle konceptu „smart dan green city“. To nutně zahrnuje i ukončení těžby hnědého uhlí na jeho území. Jenže blížící se konec těžby zřejmě naopak urychluje těžbu stávající. Podél pobřeží totiž opět přibývá terminálů, ve kterých je uhlí nakládáno na pontony. Zdá se, že se těžební společnosti snaží maximálně využít času, který jim ještě zbývá.
6. Rozrůstá se program environmentální výchovy
Od začátku nového školního roku již v Balikpapanském zálivu pracují dva týmy, které vyučují nové kurikulum Education4Cnservation (E4C). Znovu se k nám totiž připojila Anna Asrani a její organizace Landing, která
environmentální výchovu v zálivu vyučovala před začátkem pandemie Covid-19. Landing nyní vyučuje v Kampung Baru, v průmyslověrybářském předměstí Balikpapanu při pobřeží zálivu, a na 3 dalších školách ve
městě Balikpapanu dál od pobřeží. Stejné kurikulum v Balikpapanu vyučuje i další tým učitelů, ovšem nikoli na pobřeží Balikpapanského zálivu, nýbrž na pobřeží Makassarského průlivu na opačném konci města. Třetí z týmů pod vedením Yolandy pak pokračuje ve vyučování ve vesnici Jenebora na pobřeží zálivu, tak jako v loňském roce. Všechny 3 týmy prozatím pracují jen na mateřských školách.
Prvních několik lekcí v novém školním roce je tak jako vloni věnováno poznávání běžných přírodnin v našem bezprostředním okolí. Děti se na těchto přírodninách učí schopnosti pozorování a vyzkouší si i jednoduché pokusy a řadu her. V dalších úlohách využívají přírodniny k výrobě výkresů (otiskováním na papír) nebo třeba k hraní hudby.
Zpráva ze ZNO červenec a srpen 2022
Při nejnovějším sčítání kahau nosatých jsme na území města Balikpapanu zjistili celkem 573 opic, a doložili jsme, že jejich populace i po 16 letech ještě stále zůstává stabilní. Balikpapan se však do jejich životního prostředí zařezává a plány na budování dalšího velkého města, Nusantary, která se má stát novým hlavním městem Indonésie, situaci dále zhoršují. Ačkoli nedávné období sucha nebylo nijak katastrofální a nezpůsobilo samovolné šíření lesních požárů k vypalování lesa přesto docházelo, a to cíleně,
Při nejnovějším sčítání kahau nosatých jsme na území města Balikpapanu zjistili celkem 573 opic, a doložili jsme, že jejich populace i po 16 letech ještě stále zůstává stabilní. Balikpapan se však do jejich životního prostředí zařezává a plány na budování dalšího velkého města, Nusantary, která se má stát novým hlavním městem Indonésie, situaci dále zhoršují. Ačkoli nedávné období sucha nebylo nijak katastrofální a nezpůsobilo samovolné šíření lesních požárů k vypalování lesa přesto docházelo, a to cíleně, v souvislosti se spekulacemi s pozemky v okolí nového hlavního města. Plán na vybudování Nusantary představuje pro Balikpapanský záliv nebývalé riziko, má však i své světlé stránky. Jednou z nich je zastavení další těžby hnědého uhlí na jeho budoucím území z rozhodnutí federální vlády.
1. Na území města Balikpapanu bylo spočtení 573 kahau nosatých
Sečíst všechny kahau nosaté v celém Balikpapanském zálivu se poprvé podařilo teprve až v tomto roce. Avšak na území města Balikpapanu, které v rámci celého zálivu představuje 13,7 % rozlohy biotopu těchto opic, proběhlo pravidelné sčítání za posledních 15 let již počtvrté. Podařilo se nám dohledat celkem 36 harémových skupin a 14 skupin samců. Spočítat každého jedince ve všech skupinách však bylo možné jen na dvou vybraných menších územích, a to celkem v 19 harémech a v 7 samčích skupinách. Průměrný počet jedinců byl 11 v harémech a 10 v samčích skupinách. Po vynásobení celkového počtu skupin průměrnou velikostí skupiny a několika korekcích vychází celkový kahau v Balikpapanu na 537 jedinců. Výsledky sčítání skupin za 4 období od roku 2007 dokládají, že populace kahau nosatých na území města Balikpapan prozatím zůstává stabilní, tedy že neroste ani neklesá.
Při letošním sčítání tým použil nový nástroj, termovizi, která umožňuje pozorovat opice i v noci. Počítat opice klidně usazené na svých spacích pozicích v korunách stromů, je o poznání snazší než sčítat aktivní zvířata, která se před pozorovatelem během dne často ustupují a skrývají se v korunách stromů. Ve srovnání s předchozími lety je letošní proto sčítání proběhlo mnohem rychleji.
Oblast sčítání je rozdělena na dvě lokality: Kariangauský záliv a Kariangauský les. Tyto dvě subpopulace se významně liší ve své populační hustotě různou hustotě. Kariangauský záliv se totiž nachází přímo na okraji městské zástavby a zbývá zde už jen málo lesa, ve kterém žijí opice velmi stísněně. Nedostatek potravních zdrojů se projevuje změnami v jejich chování. Během sčítání jsme pozorovali, jak opice pojídají nejrůznější odpadky, včetně tak nezvyklých potravních zdrojů jako je dřevěné uhlí nebo drůbeží vnitřnosti.
2. Spekulanti využili období sucha k vypalování pozemků
Od dubna do srpna proběhlo v Indonésii pravidelné období sucha. Srpen přitom bává nejextrémnějším měsícem s nejvyšším rizikem lesních požárů. V porovnání s některými předchozími roky však letošní sucho nebylo nijak extrémní.
Upozornění ze satelitu NASA Suomi NPP nám pomáhala řadu požárů dohledat, abychom mohli vyšetřit jejich příčiny a upozornit na ně odpovědné úřady. Satelit zjistil celkem 7 požárů, ale pouze 4 z nich se nám podařilo navštívit. Zbylé tři požáry hlídali nebezpeční spekulanti s pozemky. Roli však při tom hrála i nezkušenost nového týmu, který se v dohledávání požárů a jejich příčin teprve zaučuje. Do budoucna očekáváme větší úspěšnost vyšetřování.
Na druhé straně ale byly při monitorování pobřeží a pevniny zjištěny i dva lesních požáry, které nebyly satelitem vůbec detekovány. Jedna třetina zjištěných požárů byla založena na území průmyslové oblasti Kariangau, jejíž expanze představuje pro záliv vážné ohrožení. Stejně tak se důvodně domníváme, že nárůst případů lesních požárů v této oblasti souvisí s výstavbou spojovací silnice na ostrov Balang, která má Balikpapan spojit s novým hlavním městem Indonésie a která zásadně zvýší cenu okolních pozemků.
3. Nové hlavní město je impulzem pro obnovení výstavby kontroverzní silnice
Vidina výstavby hlavního města vedla k obnovení výstavby silnice k ostrovu Balang, která již téměř 30 let považována jeden z nejdestruktivnějších projektů v celé oblasti, neboť izoluje pobřeží zálivu od posledních zbytků primárního deštného lesa v rezervaci Sungai Wain. Na staveniště se vrátila těžká technika a ničení lesa rychle postupuje. O silnici se nyní začalo mluvit jako o dálnici hlavního města. Došlo navíc ke změně trasy, která je nyní delší a ještě více se přiblížila rezervaci Sungai Wain. Důvody pro změnu trasy nebyly nikdy objasněné, ale zá se, že se v rámci urychlení stavby a snížení nákladů investor vyhýbá, pozemkům, které si nárokují spekulanti.
4. Vláda plánuje zastavení licencí pro hnědouhelnou těžbu
Plánovaní výstavba nového hlavního města, nazvaného Nusantara, představuje pro přírodní ekosystémy Balikpapanského zálivu nová a nebývalá rizika, má však i své světlé stránky. Jednou z nich je naděje na úplné zastavení těžby hnědého uhlí v Balikpapanském zálivu. Nová agentura National Capital Authority nyní inventarizuje těžební jámy v okolí hlavního města, včetně doposd aktivních licencí. Všechny těžební jámy by měly být v budoucnu rekultivovány.
Od prosince 2022 bylo pozastaveno rozesílání zpráv o dění v Zátoce nosatých opic. Přišli jsme totiž o jednoho z klíčových členů týmu.
Yolanda, která jako studentka po více než 2 roky sepisovala měsíční zprávy a pomáhala i s další administrativou, v prosinci dokončila vysokou školu. I nadále se věnuje ochraně přírody v Balikpapanském zálivu, spolupracuje s námi s dalšími nevládními organizacemi, ale na psaní pravidelných měsíčních zpráv jí už nezbývá čas. Psaní těchto zpráv není nijak snadný úkol a trvalo půl roku, než jsme za Yolandu našli adekvátní náhradu. Eva, která je autorkou tohoto prvního reportu, se ochraně přírody věnuje profesionálě již mnoho let a spolupracovala s námi už dříve. Držíme palce, aby se jí v nové pozici dařilo! Program ZNO ale pokračoval i během půl roku, během kterého nevznikaly měsíční zprávy. Snažili jsme se prosadit změny v územním plánu provincie Východní Kalimantan, který byl nyní schválen a vyhlášen. Ačkoli ale územní plán zahranuje i novou mořskou rezervaci na území Balikpapanského zálivu, ničení pobřežních ekosystémů stále pokračuje, především kvuli vidině výstavby nového hlavního města Indonésie. Abychom mohli sledovat dopad probíhající vystavby na ohrožené druhy zvířat, proběhl další monitoring populací mořských savců. Pokračuje i program environmentální výchovy na školách. V novém školním roce se ale vyměnil tým našich učitelů.
Terénní tým ZNO se účastnil průzkumu mořských savců prováděných dvěma partnerskými organizacemi. První z nich je Indonéský národní institut pro výzkum a vývoj (BRIN), který v průběhu 7 dnů zjišťoval výskyt delfínů v místě, kde má společnosti PT WPS (Wahana Prima Sejati) stavět přístavní molo pro překládání palmového oleje. Společnost PT WPS už v minulých letech porušila principy udržitelné produkce palmového oleje tím, že pro účel výstavby rafinérie palmového oleje zničila ochranářsky cenný pobřežní les. Mezinárodní koalice proti palmovému oleji (POWI) proto podala stížnost ke Kulatému stolu pro udržitelný palmový olej (RSPO). Společnost bohužel nebyla nijak potrestána za dosavadní přestupky (nepřišla o certifikát ekologické udržitelnosti), její následné aktivity se však díky této stížnosti dostaly pod velmi přísnou kontrolu. Dohled BRIN nad environmentálními dopady výstavby mola je toho důkazem. Druhý průzkum mořských savců proběhl ve spolupráci s nevládní organizací RASI. Cílem zjistit dopad rozvoje infrastruktury v důsledku započatého budování Nusantary, nového hlavního města Indonésie. Abychom mohli dopad výstavby města na mořské savce doložit, bylo nutné zhodnotit stav populace v době, kdy výstavba teprve začíná.
Během průzkumu s BRIN, kterého se účastnili méně zkušení vědci, bylo pozorováno jen 7 delfínů orcel tuponosých (Orcaella brevirostris), ale také 3 krokodýli mořští (Crocodylus porosus), kterých v zálivu v posledních letech uspokojivě přibývá. Při pětidenním pozorování s RASI tým nalezl 3 skupiny orcel na třech různých místech, celkem 18 delfínů. Na výsledky analýzy dat, která na základě projeté trasy a počtu pozorovaných delfínů odhadne celkovou velikost současné populace, si ještě musíme počkat. Kromě mořských savců byly pozorované také 3 želvy karety obrovské (Chelonia mydas) a 1 jedna kareta pravá (Eretmochelys imbricata), která je Balikpapanském zálivu k vidění jen velmi vzácně. Jiní mořští savci, např. dugongové (Dugong dugon), nebyli během průzkumu prováděného s BRIN a RASI nalezeni. O budoucnost malé zbývající populaci dugongů v Balikpapanském zálivu máme vážné obavy.
Výstavbu dálnice přes ostrov Balang směrem k novému hlavnímu městu Nusantara sleduje terénní tým ZNO téměř každý měsíc. Dálnice představuje jednu z největších hrozeb pro ekosystém Balikpapanského zálivu, přetíná totiž ochranné pásmo rezervace Sungai Wain River i všechny lesní koridory, které rezervaci spojují s pobřežím. Během posledního monitoringu tým zdokumentoval mnoho mangrovových stromů, které odumřely v důsledku změn v toku řeky Puda při stavbě dálnice. Na řece Brenga bylo zjišteno zavážení přítoků zeminou, bagrování a betonování budoucí silnice směrem k ochrannému pásmu rezervace. Bezpečnostní kamery instalované na několika místech v povodí řek Puda a Berenga jsou předzvěstí toho, že se možná přístup ochranářů a environmentálních žurnalistů do oblasti výstavby možná brzy uzavře.
Skutečnost, že dálnice protína koridory divokých zvířat, dokazuje video z 23. května, na němž orangutan přechází přes staveniště. Video pořídil jeden z dělníku a umístil ho na Facebooku. Ještě než video ze sociálních médií zmizelo, stačil ho ješte publikovat online časopis Mongabay (https://news.mongabay.com/2023/06/why-did-the-orangutan-cross-the-toll-road-to-indonesias-new-capital-city/). Mapaselle, člen právnického týmu ZNO, v článku upozorňuje na to, že vláda mylně předpokládá, že divoká zvířata obývají pouze oficiálně vyhlášené rezervace. Ve skutečnosti je však rezervace Sungai Wain neoddělitelnou součástí ekosystému, který zahrnuje také pobřežní a mangrovové lesy v Balikpapanském zálivu. Mapaselle v článku vládu vyzývá, aby okamžitě obnovila koridory, které byly výstavbou dálnice zničeny. Nadace Pro Natura ve stejném článku v Mongabay uvedla, že se v okolí dálnice pohybovalo pět levhartů obláčkových. Doložil to výzkum pomocí fotopastí.
Článek Mongabay zvýšil tlak na vládu natolik, aby se začala obnovou koridorů pro divoká zvířata vážně zabývat. Vláda nyní plánuje znovu vytvořit nejméně dva koridory. Myrna Asnawati, náměstkyně pro životní prostředí a přírodní zdroje na úřadě nového hlavního města, v článku pro Balikpapan Pos ze 14. července 2023 slíbila, že plánovaný koridor pro zvířata bude řešen formou nadzemní silnice (viaduktu) nebo tunelu. Aby tento úřad prokázal dobrou vůli, zahálil spolupráci se třemi nevládními organizacemi, a sice WWF, Borneo Orangutan Survival Foundation (BOS-F) a Jejak Pulang Foundation. Existují však vážné obavy, že se jedná o pouhý greenwashing, protože do spolupráce nebyla zapojena žádná z nevládních organizací, které se aktivně podílejí na úsilí o zachování ochranného lesa Sungai Wain a Balikpapanského zálivu, jako je Pokja Pesisir (zastupjící projekt ZNO) nebo ProNatura.
V červnu terénní tým GPTB zjistil hned na několika místech ničení pobřeží, které zjevně souvisí s vidinou výstavby nového hlavního města. U vesnice Pantai Lango probíhá výstavba přístavu, který má sloužit vykládání stavebního materiálu. Další přístav, jehož funkci zatím neznáme, vzniká v odlehlé a doposud neosídlené oblasti na řece Kemantis. Skutečnost, že nové přístavy vznikají na tolika místech a bez jakéhokoli transparentního plánování a regulace, je velmi znepokojující. Zprovozněny byly i čtyři další dříve opuštěné přístavy v oblasti Sepaku a bylo zahájeno také rozšiřování mostu na ostrov Pulau Balang. Není to však jen vláda, která je do podobných projektů zapojená. Pobřežní lesy u vesnic Pantai Lango a Semoi ničí i místní komunity. Důvod zatím neznáme, ale s největší pravděpodobností půjde o pozemkové spekulace. Centrem pozemkové mafie se zdá být vesnice Jenebora, která byla vždy známa vysokou mírou kriminality.
Právnický tým ZNO nedokázal získat dokumentaci EIA (zhodnocení vlivu na životní prostředí) žádné z těchto aktivit. Je pravděpodobné, že tyto dokumenty vůbec neexistují. Nejsme však bohužel schopni všechny tyto aktivity po úřední stránce sledovat a konrolovat, a to kvůli nedostatku lidských zdrojů i kvůli riziku zastrašování a nenávistným pomluvám, které hrozí všem ochranářům, kteří se pokusí do plánu výstavby nového hlavního města zasáhnout.
Guvernér Východního Kalimantanu Isran Noor 14. července zveřejnil vyhlášku č. 1 z roku 2023 o územním plánu provincie Východní Kalimantan (RTRWP). Toto nařízení integruje provinční územní plán pro pevninu (RTRW) a územní plán pobřeží a malé ostrovy (RZWP3K). Nová vyhláška zohledňuje několik návrhů, které během několika posledních let předložil tým ZNO. V článku 36 je část Balikpapanského zálivu klasifikovaná jako navržená mořská rezervace. Jde jen o poměrně malé území o rozloze 1 137,4 hektaru. Krom toho je však také v článku 39 Balikpapanský záliv zahrnut také do oblasti mangrovových ekosystémů, přesné vytyčení chráněné oblasti ale zatím není jasné, neboť část mangrovů, náležících do uzemí hlavního města, jehož přesná hranice stále není jednoznačně definována bude z územníh plánů provincie vyňata.
Vzdělávací program Education4Conservation v Balikpapanském zálivu dlouhodobě provází komplikace, které souvisí s jediným faktorem – nedostatkem lidských zdrojů. Červenec je v Indonésii prvním měsícem nového školního roku. Naše dva týmy učitelů (ve městě Balikpapanu a vesnici Jenebora) však na začátek nového roku nebyly dostatečně připravené. Žáci, se kterými učitelé pracovali na mateřských školách, nyní postoupili do prvních tříd základní školy. Úkolem učitelů bylo pokračovat v práci se stejnými studenty na nových školách. Tým v Balikpapanu však školy oslovil příliš pozdě, pouze písemnou formou, a odpověď se nedostavila. Rozhodli jsme se proto pro ukonční spolupráce s tímto týmem. Ve vesnici Jenebora šlo o docela jiné problémy. Celý učitelský tým byl totiž tvořen vysokoškoláky, kteří po dostudování program opustili. Poučeni z této situace budeme nadále přijímát učile z řad vysokoškoláků jen jako asistenty.
Dobrou zprávou je však to, že se v novém školním roce podařilo obnovit program environmentální výchovy ve vesnici Mentawir v odlehlé části zálivu. Vzdělávací program v Mentawiru v minulosti probíhal po více než dva roky, byl však přerušen pandemií Covid-19, kdy byly školy zavřeny a učitelé, dojíždějící tehdy z města Balikpapanu, ztratili s dětmi kontakt. Výuka na zdejší mateřské škole opět probíhá bez problémů již dva měsíce, tentokrát však s týmem učitelek, které v Mentawiru žijí a s dětmi se dobře znají.
Výstavba podpůrné infrastruktury v zátoce Balikpapan stále pokračuje a má dopad na přímořské oblasti, mangrovy a divokou zvěř. Mezi ohrožené živočichy patří například kahau nosatý.
Indonésii zasáhl jev zvaný “El Nino”, který způsobil dlouhé období sucha a vysoké teploty, které by mohly způsobit lesní požáry. El Nino je fenomén, při kterém dochází k oteplování mořského povrchu, ke kterému dochází v Tichém oceánu.
Ochranářský program zátoky Balikpapan založený Stanislavem Lhotou je v provozu již od roku 2006. Nejdéle je členem týmu Darman, který je zapojen do projektu již patnáctým rokem a je nadále odhodlán monitorovat hrozby pro lokální ekosystém.