EAZA CAMPAIGN 2020–2021 „WHICH FISH?“ (KDYBY RYBY?)

Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) vyhlásila v září 2019 v pořadí již 14. kampaň s názvem „Which fish?“ (v ČR jako „Kdyby ryby?“, nebo doslovně přeloženo „Které ryby“ … je možné udržitelně lovit). Cílem kampaně je upozornit na celosvětovou situaci, kdy nadměrný rybolov a masivní výlov určitých druhů ryb a bezobratlých věští blízkou ekologickou katastrofu.

Bezútěšný stav moří a oceánů

Oceány pokrývají většinu povrchu naší planety a poskytují potravu a zdroje milionům lidí. Lidé však tyto vodní ekosystémy ohrožují a ničí nadměrným rybolovem, devastujícími rybolovnými praktikami, znečišťováním a také globálním oteplováním.

76 % světových lovišť ryb je vylovováno nadměrně nebo na hranici udržitelnosti.

9,1 milionů tun nechtěného vedlejšího úlovku se ročně vyhodí.

Pokud bude lidstvo tímto tempem pokračovat, předpokládá se zhroucení mořských ekosystémů do roku 2050.

Zvyšující se spotřeba ryb

Situace je neudržitelná. Každým rokem lov a spotřeba ryb exponenciálně stoupá. Podle součtů z roku 2018 dosáhla světová produkce ryb zatím historického vrcholu – vytěžilo se jich 179 milionů tun. Od roku 1961 vzrostla v přepočtu na osobu roční spotřeba ryb z 9 kg na 20,5 kg v roce 2018.

V současnosti je podle Organizace pro výživu a zemědělství 31 % rybích populací loveno na biologicky neudržitelné úrovni, 60 % je vylovováno na nejzazší hranici udržitelnosti, a pouze 7 % je loveno bez ohrožení.

Graf: Stav světových rybolovných oblastí v %.

Co je nadměrný lov?

Nadměrný lov znamená, že roční výnos z lovu je vyšší než reprodukční schopnost dané rybí populace.

Co je udržitelný lov?

Lov je udržitelný tehdy, pokud je reprodukční schopnost populace zhruba na stejné úrovni jako výnos z lovu.

Co je lov bez ohrožení?

Lov neohrožuje rybí populaci tehdy, pokud je úroveň její roční reprodukce vyšší než roční výnos z lovu.

Techniky rybolovu

Existuje mnoho druhů rybářského vybavení – vlečné sítě, tříštěné, žábrové, pytlové, dlouhá lovná lana či kruhové zátahové sítě. Tyto sítě zachytávají živočichy na mořském dně či v jeho okolí nebo v celém vodním sloupci. V takových sítích se kromě ryb, které chtějí rybáři ulovit, zachytí i množství jiných mořských živočichů, kteří po vylovení zemřou a jako nechtěný odpad jsou vyhazování zpátky do vody. Jediná technika, která zajistí, že bude ulovena jen určitá ryba, je lov oštěpem nebo harpunou.

Je tedy nezbytné používat jen ty sítě a vybavení, které umožňují co největší výběrovost lovu, jelikož se ročně vyhodí smutných 9,1 milionů tun nežádoucího úlovku.

Nadměrný lov určitých druhů a ekologická nerovnováha

Tresky, tuňáci či makrely jsou jedny z nejvyhledávanějších a nejlovenějších ryb světa. Nadměrný lov těchto druhů způsobuje, že se jejich populace nestačí obnovovat a z některých oblastí tak mizí úplně. Tyto ryby jsou také součástí potravního řetězce a ztráta jednoho článku vede k ekologické nerovnováze s dalekosáhlými následky. Pokud by byli například nadměrně loveni pstruzi, mohli by se kapři přemnožit natolik, že to pstruhům znemožní obnovit své původní stavy.

Na základě některých odhadů došlo ve druhé polovině 20. století k vymizení 90 % všech velkých oceánských predátorů. Způsobilo to jejich nadměrné lovení nebo vylovení populací ryb, kterými se tito predátoři živili. Příkladem je do současnosti trvající nadměrný lov žraloků, který vedl k narušení celých mořských ekosystémů.

Tak co s tím? Kampaň „Which fish?“

Panuje obecná shoda, že mořské živočichy je třeba chránit a řádně s nimi hospodařit, aby se zabránilo jinak nevyhnutelným masivním ztrátám napříč vodními ekosystémy.

Kampaň „Which fish?“ má jednak za cíl povzbudit zoologické zahrady a akvária, aby svá zvířata krmili co nejvíce udržitelně, a aby vzájemně více spolupracovaly a vytvořily v rámci svých chovů soubornou kolekci druhů mořských ryb. A neméně horlivě apeluje i na jednotlivce, protože činy každého z nás přispívají buď ke zhoršení nebo ke zlepšení situace.

Jak může pomoci každý z nás?

Omezte konzumaci ryb a masa obecně. Podle Organizace pro výživu a zemědělství je odvětví živočišné výroby hlavním stresovým faktorem mnoha ekosystémů a planety jako celku. Globálně je jedním z největších zdrojů skleníkových plynů a jednou z hlavních příčin snižování biodiverzity. V rozvojových zemích je jedním z hlavních zdrojů znečištění vody. Maso je také považováno za jeden z hlavních faktorů přispívajících k masovému vymírání organismů.
Vybírejte si málo lovené a/nebo neznámé druhy vodních živočichů. Populace některých druhů jsou loveny nadměrně, zatímco jiné druhy, i když stejně dobré, jsou konzumovány méně. Vodní živočichové, které je zatím udržitelné konzumovat, jsou například: lates stříbřitý, ústřice a škeble z farem, siven severní z farem, losos z Aljašky, chmurnatka tmavá, tuňák křídlatý či treska bezvousá. Mezi nadměrně lovené nebo jinak ohrožené mořské živočichy patří například žraloci, rejnoci, makrely, chňapalové, krevety, humři, tresky obecné, tuňáci obecní, australští a další. Vybírejte si raději ryby z ekologických farem nebo ty, jejichž divoce žijící populace nejsou devastovány.
Kupujte ryby mimo období jejich rozmnožování. Například tuňáci se rozmnožují od května do srpna a lososi od října do prosince.
Vybírejte jedince větších velikostí, aby existovala větší šance, že se ryba před ulovením stihla rozmnožit. Některé druhy mají z toho důvodu zákonem danou minimální velikost úlovku.
Kupujte spíše lokální ryby. Výběr místních druhů zajistí větší čerstvost a kvalitu, podpoří místní ekonomiku a místní tradice. Snížením přepravní vzdálenosti přispějete i ke snížení emisí oxidu uhličitého.
Pokud kupujete rybu z farmy, na obalu hledejte certifikát o dobré kvalitě životních podmínek chovaných zvířat a zda jsou sama krmena udržitelnou potravou.
Čtěte etikety, prodejci musí ze zákona uvádět veškeré potřebné informace o výrobku z mořských živočichů, a to jak na rybím trhu, tak na předbalených produktech. Informace musí obsahovat například použité rybářské vybavení, rybářskou oblast či výrobní metodu (ryba vylovená nebo z farmy).
Šiřte osvětu dál. 🙂